„Šestero“ Bratrů v čaji

Čaj hnusnó vodó nezaliješ! 

Voda pro přípravu čaje musí být čirá a bez zápachu. Obvykle je také lepší použít měkčí vodu, tj. s nižším obsahem vápníku, manganu a hořčíku.

Japonské zelenô stovkó nepokóšej!

Zeleným japonským čajům vyhovují nižší teploty, při zalití příliš horkou až vařící vodou se uvolní trpčiny, které pokazí potenciál a zkřiví vám ústa. Avšak pravidlo potvrzující výjimku se najít může.

Listí zvětrat nenecháš!

Když si ze sáčku či nádoby odsypete lístky na přípravu čaje, co nejdříve zbytek dobře uzavřete, aby nebyly zbytečně vystavovány kyslíku, pachům okolí, či vlhkosti. Degradovalo by to jejich kvalitu. U japonských zelených je navíc dobré spotřebovat je do měsíce od otevření.

Pozornost přípravě mosíš věnovať!

Pokud chcete z čaje dostat to nejlepší, je potřeba věnovat přípravě odpovídající pozornost, a to obzvláště teplotě při zalití a času louhování. Některé čaje snesou ledacos, obzvláště některé taiwanské, na jiné musíte být naopak puntičkář. I čaj horší kvality může při dobrém postupu překvapit slušnou odměnou.

Pit na lačný bachor dobře rozmysli!

Některým lidem pití čaje na prázdný žaludek nedělá dobře. Naopak, při přejedení pomáhá lépe trávit – o tom by ostatně mohli mluvit již v dávných dobách Mongolové, jež čaj vyhledávali, aby jim pomáhal s jejich masovo-tukovým jídelníčkem.

O dobré čaj sa podělíš!

Pití čaje má dalekosáhlou kulturní tradici. V kruhu přátel dotváří atmosféru a podporuje vzájemné porozumění a notování.